Originální název: Whisper
Český název: Šepot
Autor: Isabel Abedi
Autorův popis knihy: Šepot, tak Noa pokřtila pět set let starý zanedbaný dům na venkově, v němž má strávit prázdniny se svou matkou. Ze staré budovy vyzařuje něco hrozivého, ale zdá se, že kromě Noi to nikdo nevnímá. Starý dům obklopuje neskutečné ticho, tísnivé a nebezpečné. Když do něj Noa poprvé vstoupí, ovládne ji strach a zvědavé očekávání. Přesto, jako by nikdo kromě ní netušil, že stará budova skrývá dlouho opatrované tajemství…
Náhle se začnou dít podivné věci. Nejdřív se objeví David, chlapec z vesnice se zelenýma očima, který Nou okouzlí. Spolu se pokusí o seanci, při níž vyvolávají duchy. V okamžiku se všechno změní. Najednou se jim zdá, že k nim promlouvá nějaký přízrak. Je to dívka Eliza, která tvrdí, že byla před třiceti lety na půdě tohoto domu zavražděna. Noa a David jsou zděšeni. Zdálo se jim to, nebo dům opravdu skrývá nějaký zločin? Všechny stopy dovedou Davida a Nou k jedinému místu, na uzamčenou půdu tajemného domu.
Můj názor:
- neobsahuje spoilery
Tuto knihu jsem přečetla dokonce dvakrát, což skoro nikdy nedělám, podruhé mně už nebaví se k dané knize vracet, ale s touto to bylo jiné. Poprvé jsem ji četla už v roce 2009, kdy byla vydána nakladatelstvím Víkend, ale mnoho mi neřekla. Tehdy mně zase až tak moc nezaujala, byla jsem mladší a tak jsem hodně věcí, které mně nyní nadchly naprosto přehlížela, ale rozhodně teď, když jsem do knihy zabrousila podruhé byla jsem z ní naprosto nadšená a začala jsem si všímat, že autorka nám dávala hodně podmětů, abychom si mysleli že Elizu opravdu zabil ten kdo ji zabil, z čehož jsem byla minule naprosto vyvedená z míry.. Kniha je psaná zajímavým způsobem, myslím si, že Isabel se mohla více zabývat emocemi, které v jednotlivých chvílích Noa pociťovala, než jinými popisy, které se mi zdály občas až moc zdlouhavé a nepotřebné. Jinak si myslím, že tato kniha byla naprosto dokonalá, zaujalo mně to tajemno kolem Elizy, možná semnou bude hodně lidí nesouhlasit, ale byla mi strašně moc sympatická, nevím proč, ale já mám prostě mrchy ráda a ona věděla moc dobře proč to dělá a co tím míní získat. Navíc mně zaujal její názor na život, to s tím příběhem.
Nejoblíbenější postava: Eliza a David
Nejneoblíbenější postava: Nikdo mi moc nevadil, ale Gustafa jsem měla ráda nejméně
Názor na děj: Byl promyšlený, tajemný a u konce jsem hltala každé slovo
Nejoblíbenější část knihy: Noa s Davidem v jezeře, úplný začátek knihy a konec knihy, vyvolávání náhodných duchů
2024 ©